Historie továrny

Nejpozoruhodnější semilskou tovární budovou je areál v městské části Řeky momentálně vlastněný firmou Hybler Textil a.s.

Ten nechal postavit v letech 1861-1865 továrník Franz Schmitt jako přádelnu bavlny a mechanickou tkalcovnu. Po dobudování zaměstnával podnik na 1700 lidí. Součástí tohoto továrního areálu byly i obytné domy, škola, pošta, hotel a prodejny. Firma měla svého lékaře, svou nemocnici, požární sbor, tovární kapelu, sportovní střelnici, kuželník a plovárnu.

Výrobky firmy Schmitt získaly ve světě dobré jméno a řadu cen na mezinárodních výstavách. Obchodní zastoupení firma měla ve všech světadílech, hlavní sklady v Praze, Vídni a Budapešti. Celý podnik prosperoval také proto, že byl postaven v těsné blízkosti nově postavené železniční trati, tedy bylo možné sem dovážet potřebné suroviny a naopak vyvážet hotové výrobky.

Po smrti F. Schmitta (1883) pečovali o podnik jeho následovníci až do roku 1940, kdy ho koupila firma Gebrüder Rudolph Eibau.

Za okupace byla tkalcovna v Řekách vystěhována pro potřebu zbrojní firmy Zittwerke, v přádelně zůstalo z původních 93 tisíc jen 10 tisíc vřeten, do tiskárny šátků byl umístěn sklad oděvů námořnictva a výzkumná stanice kotonizace z Berlína. Bývalé firmě Schmitt byly způsobeny válečné škody ve výši 34,6mil. V posledních dnech války bylo v objektu ubytováno německé vojsko a za revoluce sběrný tábor tisíců německých zajatců.

Po znárodnění v roce 1945 bylo v areálu firmy F. Schmitt v Řekách zařízeno podnikové ředitelství Pojizerských bavlnářských závodů Semily.

V roce 1950 byla zřízena obrubovna plenek a postupně se podnik stává jediným výrobcem dětských plen pro celou republiku a část produkce je vyvážena i do zahraničí. V té době je celý komplex výrazně modernizován.

Po reorganizaci čs. průmyslu v roce 1958 se stal areál závodem národního podniku Kolora Semily. Do „módy“ se dostaly pětiletky, Řády práce, metody sovětských textilaček („metoda soudružky Korabelníkové“, „metoda soudružky Arzejevové“apod.).

V roce 1982 bylo dostavěno rozsáhlé sídliště u Kolory, kde teď bydlím.

V 90. letech v rámci „Velké privatizace“ byl soukromými osobami podán projekt, který byl schválen a areál se stal majetkem akciové společnosti Hybler Textil, která v současné době využívá docela nepatrnou část celého komplexu. Hlavním akcionářem je Ing. Milan Kuršel, který nám dal svolení k tomu, zde projekt Site specific pořádat.